Můj příběh

Mončo, když mně se ty pozvánky nějak nelíbí...ach jo. Co kdybys nám nějaké navrhla ty?" Moje odpověď zněla: “Jasně. Navrhnu.” A tímto okamžikem se začal psát příběh Wekresu.

Byl leden 2014, mrzlo až praštilo a já se v sobotu v osm ráno potácela poloprázdným metrem na svatební veletrh v  hotelu Clarion. V jedné ruce termohrnek s ranním kafem a v druhé jsem se snažila na mobilu najít, do čeho jsem se to vlastně uvrtala.

Vystupuju z metra, Martina mě vítá s rozzářeným úsměvem budoucí nevěsty a mé odhodlání, najít své spřízněné duši ty nejlepší dodavatele, kteří jí splní její vysněnou, pohádkovou svatbu, rostlo raketovou rychlostí. ​Vcházíme do hotelu, stoupáme po širokém schodišti a očekávání se zvyšuje. Tak a jsme tu! Vypadá to, jako by vybouchla sněhová královna, z bělostných kombinací místy až přecházel zrak.

 

JÁ A MOJE SPŘÍZNĚNÁ DUŠE MARTINA 

 

Uplynuly dlouhé hodiny a mé ruce nesly tíhu snad poloviny celého svatebního světa od katalogů, přes vzorky různých látek, až po ubrousky, poskládané do různých tvarů.

Konečně zbývala poslední položka na seznamu, a to pozvánky. Po chvilce probírání se nepřeberným množstvím různých druhů se na mě Martina podívala a řekla: “Mončo, když mně se ty pozvánky nějak nelíbí...ach jo. Co kdybys nám nějaké navrhla ty? Chtěla bych něco osobitýho, víš, od srdce.” A já odpověděla: “Jasně. Navrhnu.”

Tak jsem tu. Svatby mě prostě baví. Láska a příslib společné budoucnosti mě hřejí u srdce. Jasně, zní to jako otřepaná fráze, ale já jsem asi romantik od kosti.

​Doufám, že se vám moje práce bude líbit a jestli vás napadá nějaká otázka, neváhejte se zeptat ať už na facebooku, instagramu, e-mailu, telefonu anebo mi napište zprávu přes kontaktní formulář.

​Těším se na vaše dotazy a budoucí spolupráci.

Monča